Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět vulvy a pochvy neboli vulvovaginitida může mít celou řadu příčin, např. bakteriální infekce, plísňové infekce, parazitární infekce, virové infekce nebo alergické reakce. Mezi příznaky se řadí především svědění, pálení, bolest, otok, zarudnutí, zesílený výtok z pochvy či zvětšené tříselné lymfatické uzliny. Viz také zánět, vulva, pochva, zánět vulvy, zánět pochvy.

Zánět pochvy neboli vaginitida ve většině případů vzniká následkem infekce. Mezi další příčiny se řadí alergie na některé látky (např. na spermicidní gely nebo mýdla) či nízká hladina estrogenů v období kojení nebo po menopauze. Viz také zánět, pochva (vagina).

Zánět vulvy neboli vulvitida může být způsoben celou řadou faktorů, mezi které se řadí např.: Bakteriální infekce (např. syfilis, kapavka, chlamydie), plísňové infekce (např. Candida albicans), parazitární infekce (např. Trichomonas vaginalis, svrab) nebo virové infekce (např. lidský papilomavirus, virus herpes simplex). Vzniku infekcí může napomáhat narušená vaginální mikrobiota, což může být důsledkem příliš častého koupání v pěnových koupelích a používání mýdel a deodorantů v intimní oblasti. Alergické reakce na syntetické textilie, mýdla, čisticí prostředky, parfémy nebo léky (např. některá antibiotika). Mezi příznaky zánětu vulvy se řadí silné a neustálé svědění, pocit pálení, výtok z pochvy, malé trhlinky na kůži vulvy, zarudnutí a otok vulvy, velkých či malých stydkých pysků apod. Viz také zánět, vulva.

Nádory vulvy zpočátku jen zřídkakdy způsobují potíže. Při jejich vzniku hraje významnou roli lidský papilomavirus (HPV), který se přenáší pohlavním stykem. Obvykle jsou postiženy velké stydké pysky, méně často malé stydké pysky nebo oblast klitorisu. Po infekci HPV se nezhoubné nádory objeví nejdříve po čtyřech týdnech, často však až po několika měsících jako bělavé nebo narůžovělé výrůstky, které vypadají jako malé bradavičky. Zhoubné nádory vulvy často způsobují trvalé svědění. Teprve v pokročilých klinických stadiích může být nádor viditelný, když začíná růst směrem ven. Viz také nádor, vulva.

Pochva má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: ženská pochva neboli vagina (v gynekologii) – odvozené přídavné jméno je poševní, resp. vaginální, jiná anatomická struktura, například myelinová pochva, šlachová pochva apod. V gynekologickém slova smyslu je pochva (lat. vagina) součástí ženského reprodukčního systému. Tato trubicovitá struktura je tvořena vrstvou svalů a pojivové tkáně, a která má délku přibližně 10 centimetrů. Stěny pochvy za normálních okolností leží těsně u sebe, ale v případě potřeby se mohou velmi výrazně roztáhnout (např. při pohlavním styku nebo při porodu). Horní část pochvy je zakončena děložním hrdlem. Stěny pochvy jsou vystlány sliznicí. Viz také kolp(o)- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz pochva, případně poševní, resp. vagina, vaginální apod.

Vulvitida je odborný název pro zánět vulvy. Viz také vulva, -itida.

Poranění vulvy může nastat v důsledku nehody, při násilném pohlavním styku, při porodu nebo při zavedení cizího tělesa do pochvy. Mezi příznaky se řadí především krevní výrony (hematomy) nebo krvácení z pochvy, natržení a poranění pochvy včetně hráze (perinea), akutní bolest břicha. Viz také vulva.

Změny vulvy jsou patologické změny v oblasti ženských zevních pohlavních orgánů, které se vyskytují v mnoha různých formách. Jde o různé typy onemocnění – od nepříjemných, ale relativně neškodných zánětů přes deformity, vředy, poranění a cysty až po nezhoubné nebo zhoubné nádory. Mnohá z těchto onemocnění se mohou vyskytnout v jakémkoli věku – dokonce i u dětí a dospívajících. Viz také vulva.

Kvasinková infekce pochvy je jiný název pro vaginální kandidózu. Viz také kvasinky, infekce, pochva.

Vulvovaginitida je odborný název pro zánět vulvy a pochvy. Viz také vulva, vagina, -itida.